Fiducia program leden 2018


8.1.2018 19:00 - 29.1.2018 20:00
Fiducia program leden 2018
Antikvariát a klub Fiducia
FIDUCIA PROGRAM LEDEN 2018

8. 1. v 19.00 Kazehito Seki (JAP), Emerge (GER), Massola

Koncert ve Fotografické galerii Fiducia

Koncert japonského vokálního ekvilibristy, který se pohybuje na pomezí mezi noisem a hardcorem. Dále vystoupí seskupení na pomezí hardcoru, noise, industrialu a dark ambinetu – němečtí Emerge a ostravští Massola.

Ve spolupráci s dramaturgem koncertů Martinem Režným.



do 20. 1. Výstava americké fotografky Suzanne Pastor ve Fotografické galerii Fiducia

Suzanne Pastor je americká multimediální umělkyně, fotografka, kurátorka, spoluzakladatelka a první ředitelka Pražského domu fotografie. Od roku 1990 žije v Praze. Výstava prezentuje malé unikátní fotografické objekty, asambláže a skleněné knihy, ve kterých autorka kombinuje různé materiály a převádí médium fotografie do třetí dimenze.



25. 1. v 18.00 Studio BoysPlayNice – Jakub Skokan a Martin Tůma: Zoolandscape

Vernisáž výstavy ve Fotografické galerii Fiducia.

Projekt Zoolandscape zachycuje podoby uměle zkonstruovaných biotopů a krajinných scenérií v prostředí vybraných evropských zoologických zahrad. Krajina nabývá v zoo novou úlohu. Jejím smyslem se stává prezentace a ilustrace biotopů jednotlivých živočichů. Životní prostor zvířat je v zoo uměle vytvořen z nepůvodního materiálu nebo rekonstruován z původních živých přírodnin. Podoba takto vzniklých krajin je zjednodušená, systematizovaná a idealizovaná. Je přizpůsobena estetickým nárokům diváka a obdobně jako divadelní scéna je také přizpůsobena ideální prezentaci zvířete – performera. Projekt rozšiřuje prostor pro interpretaci fotografického obrazu krajiny a chápání pojmu krajina vůbec.

Autorská dvojice přezdívaná BoysPlayNice má na svém kontě cenu Czech Grand Design v kategorii Fotograf roku za rok 2015. Pracuje pro Ronyho Plesla nebo Denisu Novou, ale nejvýrazněji na sebe upozorňuje focením architektury. Portrétuje třeba domy nebo interiéry od studií Mjölk, Fomafatal nebo od Zdeňka Fránka.



25. 1. v 19.00 KDY SKONČÍ NAŠE UTRPENÍ?

Židovská básnířka Ilse Weberová a její osud

Večer věnovaný spisovatelce knih pro děti, básnířce a skladatelce Ilse Weberové, mimořádné osobnosti meziválečné ostravské židovské komunity. Přijďte si poslechnout písně i úryvky z básní, próz a dopisů této vítkovické rodačky, jejíž osud skončil tragicky v osvětimském koncentračním táboře. Ilse Weberová byla výjimečně talentovanou a hrdinnou bytostí, která si tváří v tvář neradostné a kruté realitě své doby dokázala zachovat lidskou důstojnost i odvahu a schopnost čelit nespravedlnosti a zlu. Její tvorbu a životní peripetie připomenou Lenka Kocierzová a Pavel Hruška.

Pořádáme u příležitosti oslav Dne památky obětí holokaustu.



do 26. 1. Výstava malíře Tomáše Absolona v Galerii Dole

Výstava laureáta Ceny kritiky za mladou malbu za rok 2016.

Pro aktuální obrazové a kresebné série Tomáše Absolona (*1987), absolventa ateliéru kresby Jiřího Petrboka na pražské AVU, je charakteristické tematizování ambivalence mezi konkrétním a abstraktním. Inspiruje se přitom grafémy. Nejde mu ovšem jen o vytříbenou minimalistickou a objektivistickou estetiku typografie. Písmové znaky často ironizuje, akcentuje v nich i malířské gesto, kterým (de)formuje tvar, narušuje ho, a dává mu tak nový obsah. Inspiruje se také estetikou plakátu, jeho bohatou tradicí, ale i nejistou současností. Jeho kresby a obrazy můžeme ovšem číst i jako pokus o vyrovnání se s typografickým smogem – chaosem nápisů, textů a oznámení, jež ve velké většině případů postrádají jakýkoli náznak dodržování základních estetických pravidel.



29. 1. v 18.00 Václav Girsa – vernisáž výstavy v Galerii Dole

Václav Girsa (*1969, Praha, AVU Praha, V. Skrepl) volně přechází mezi malbou a objektem. Především ale systematicky a někdy až brutálně direktivně pokouší hranice umění. Sebevědomě je rozrušuje, drásá, atakuje. Využívá přitom někdy vystupňovanou expresi, jindy zase dadaistickou hravost, zemitý naivismus nebo writerské odkazy. Kurátorem výstavy je Martin Dostál.

Výstava potrvá do 14. 3. 2018.



VYDALI JSME MAPU OSTRAVSKÝCH PAMÁTEK A ARCHITEKTURY A ZPROVOZNILI DATABÁZI OSTRAVSKEPAMATKY.CZ

Tři stovky kulturních památek a zajímavých architektonických děl přináší nová elektronická databáze ostravských památek www.ostravskepamatky.cz. Databázi připravil a vydal spolek Fiducia ve spolupráci s Antikvariátem Fiducia, Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ostravě, a okrašlovacím spolkem Za krásnou Ostravu. Autorem hesel databáze i mapy je historik umění Martin Strakoš, autorem fotografií fotograf Roman Polášek, vizuální podoba databáze i mapy je dílem grafika Jaroslava Němce.

„Spolu s historikem umění Martinem Strakošem se dlouhá léta věnujeme popularizaci ostravské architektury. V poslední době mě trápí zejména ničení architektonických unikátů z druhé poloviny dvacátého století a tendence zamítat jejich prohlášení za památku (v Ostravě aktuálně například vítkovické nádraží). Když jsme v roce 2015 spustili databázi ostravských soch a viděli, jaký je o ni mezi Ostravany zájem a jak je popularizace důležitá pro případnou záchranu ohrožených soch, začali jsme s Martinem Strakošem a fotografem Romanem Poláškem uvažovat o tom, že bychom udělali i databázi a mapu památek,“ vysvětluje iniciátorka vzniku databáze Ilona Rozehnalová.

V Ostravě zatím opomíjená forma internetové prezentace architektonického dědictví, zaměřená na nejširší veřejnost a zvláště na mladou generaci, přinese nové možnosti v oblasti osvěty památkového a architektonického potenciálu města. „Chtěli bychom lidem ukázat, že v Ostravě máme řadu cenných objektů, z nichž mnohé nejsou zatím dostatečně propagovány. Myslím tím třeba jedinou realizaci světového architekta Ericha Mendelsohna v Česku, unikátní urbanistický koncept vídeňského urbanisty Camila Sitteho v Přívoze nebo zajímavé stavby socialistického realismu, ale i brutalismu a bruselského stylu,“ dodává Ilona Rozehnalová.

Kromě starších památek, především kostelů a zámků dokládajících preindustriální minulost zdejšího kraje, se památkový fond Ostravy skládá především z památek 2. poloviny 19. a 20. století. „Jsou zde pozoruhodné příklady korporátní architektury, související se vznikem tak zvaných Nových Vítkovic po roce 1876. Další soubor, související s demografickým boomem i industrializací regionu, představuje už zmíněné specifické jádro Přívozu podle regulačního plánu Camilla Sitteho se stavbami z období pozdního historismu a secese. A pak zde máme celou řadu pozdně secesních, modernistických, puristických a funkcionalistických staveb z 1. poloviny 20. století, tvořících pěkný a reprezentativní soubor, který dokládá, jak se z provinčního města postupně stávalo svébytné a sebevědomé velkoměsto. K tomu patří i příklady architektury uplynulého půlstoletí. A mezi nimi najdeme architektonicky zajímavé stavby, což naše databáze i mapa dokládají. Namátkou zmiňme výpravní budovy železničních stanic Ostrava hlavní nádraží a Ostrava-Vítkovice, příklady bruselského stylu v české architektuře 60. let minulého století. K tomu se počítá i kancelářská budova zvaná Černá perla v Porubě nebo Nové ředitelství Vítkovic. Dům kultury města Ostravy v centru města je zase stavbou na pomezí nového klasicismu, socialistického realismu a nastupujícího bruselského stylu. A monumentální bývalý Palác kultury a sportu, dnes Ostravar aréna na hraně Vítkovic a Zábřehu, reprezentuje brutalismus. K architektonicky významným místům patří i některé kolonie – například Jubilejní kolonie v Ostravě-Hrabůvce jako příklad expresionismu v architektuře – nebo sídliště, namátkou celek v Ostravě-Porubě, kde byla v roce 2003 dokonce na území dvou nejstarších obvodů vyhlášena městská památková zóna,“ upřesňuje Martin Strakoš.



Součástí databáze bude i tištěná mapa, v níž najdete 111 ostravských staveb, které stojí za to vidět. „Památky v mapě mají reprezentovat jednotlivá období, takže tam nejsou všechny cenné stavby a ani to není možné. Těch staveb by byly další stovky, takže mapa by musela být mnohem větší a vydání mnohem náročnější. To je spíš téma pro knižního průvodce, jaký jsem připravil v roce 2009. Těch 111 staveb však dá zájemci docela dobrý přehled o všech historických vrstvách architektury v Ostravě od středověku až po novou architekturu po roce 2000. I databáze se drží principu reprezentativnosti tak, aby v ní byly zastoupeny všechny stylové vrstvy, časová období, klíčové stavby a osobnosti, utvářející architektonickou kulturu města i regionu,“ konstatuje Martin Strakoš.

Vznik databáze a mapy podpořili: Ministerstvo kultury ČR, Statutární město Ostrava, Nadace české architektury, MUDr. David Feltl, tiskárna Printo, Portaflex.

Podobné události